Jsou lidé, kteří jsou skálopevně přesvědčení o tom, že bůh je ten nejlepší a nejdokonalejší. Neznám všechny argumenty, kterými by mne dotyční lidé mohli zkusit přesvědčit, ale přesto si s nimi dovolím nesouhlasit. Bůh je možná mocný a možná i skvělý, tedy pokud vážně existuje, ale troufám si tvrdit, že dokonalý není. Protože kdyby dokonalý byl, nebylo by tu to, co v mých očích jeho dokonalost zpochybňuje.
Traduje se, že bůh stvořil mimo jiné i nás, lidi. A právě proto mám určité pochyby o boží dokonalosti. Když si to tak přeberu kousek po kousku…
Bůh nám daroval třeba plíce. Vložil je do hrudní dutiny jeho výtvoru jménem člověk, abychom jimi mohli dýchat. A co se stalo? Stačilo, abychom my lidé začali kouřit, zamořovat ovzduší, pracovat v uhelných dolech nebo na jiných prašných místech, a rázem se tento boží výtvor začal poškozovat. Máme tu bronchitidu, astma, rakovinu plic. A pak jsou tu doktoři, aby nedostatky bohem darovaných plic v rámci možností odstraňovali. Co bůh nezvládl, doktoři mnohdy umí.
Pak nám dal bůh do břišní dutiny játra, aby nás zbavovala škodlivin po celý život. A ta játra? Člověk několik let nasává a je tu cirhóza, ono tvrdnutí jater, a pak třeba zase rakovina. A doktoři aby to po bohu zase předělávali. Dostali jsme i střeva, ale copak je lze považovat za dokonalé boží dílo, když se v nich může lehce usadit i kdejaká tasemnice?
A nakonec nesmíme zapomenout třeba ani na mozek. Ten nám byl dán do hlavy, abychom jím mysleli. Sice to tady kvůli jablku poznání už nebylo dotaženo do konce, ale každopádně se jím moc nemůžeme chlubit. Protože jsme my lidé nadělali už tolik hloupostí, že psychiatři dokážou vyléčit jen zlomek z nich.
Prostě nás prý stvořil bůh. Ale ani Adam, ani Eva, se mu moc nepovedli. Soudě podle toho, jak nám doktoři často scházejí a jak jsou přetíženi věčnými opravami božího díla jménem člověk.